Skotsko I. - Cesta na sever

Skotsko patří k mým vysněným cestovatelským destinacím. Když jsme tedy na poslední květnový týden naplánovali výlet na ostrov Skye a do Fort William, byla má očekávání dost vysoká. Komentáře kolegů a fotky na internetu má očekávání ještě podpořily, ale také potvrdily moje obavy z počasí.

Kromě ozkoušené nepromokové bundy jsem zabalila ještě pláštěnku navíc a návleky. Psychicky jsem se připravila na neustále mokré boty a v duchu prosila, ať alespoň není mlha, ať něco vidíme, když už tam zmokneme. Nějak mě v tu chvíli nenapadlo shánět se po opalovacím krému.

Možná se divíte, proč jsem si nezjistila, jaká je na ten týden předpověď počasí. To jsem sice udělala, ale už ve chvili, kdy jsem brouzdala po meteorologických serverech, mi bylo jasné, že se jedná o naprosto promarněný čas. Tady na severu Británie se nedoberete přesné předpovědi počasí ani na tři hodiny dopředu, natožpak na týden. A ne, Norům to taky nevychází.

Fyzicky i psychicky vyzbrojeni proti dešti jsme v sobotu ráno vyrazili z Yorku autem na sever. Řeklo by se, že už York je sever Anglie a že to tedy do toho Skotska nebude nějak extra daleko... Jen do Glasgow nám to trvalo nějakých 5 hodin jízdy (pravda, cestou jsme si vložili výlet podél Hadrianovy zdi). Druhý den, kdy jsme končili v Portree na ostrově Skye, se cesta protáhla ještě víc, ale to souviselo s faktem, že ve Skotsku je málo silnic, že Skye je ostrov, a že pokud se vám nechce platit za trajekt, tak není jedno, kterou cestu si vyberete. (Takže jsme se od přívozu vraceli 1,5 hodiny zpátky do Fort William, abychom mohli na Skye dojet po mostě.)

Já mezi zbytky "Mile castle" na Hadrianově zdi. Tady jsme také jedinkrát za celý týden skutečně zmokli (a to je ještě v Anglii).

Bluebells kousek za Glasgow. Na jaře po celém UK rozkvétají moře těhle modrofialových kytiček. Místo zelené pak máte pod nohama modrou. Je to kouzelné.

 

Kilchurn Castle - náš první skotský hrad. Vygooglíte mnohem hezčí fotky, ale tahle je naše :-)

Castle Stalker. Soukromý hrad uprostřed jezera.

Když už jsem u těch zeměpisných údajů, tak vězte, že Skotsko má téměř stejnou rozlohu jako Česká republika, ale jen asi poloviční počet obyvatel. Dvě třetiny obyvatel žijí v nížinách někde mezi Glasgow a Edinburgh a většina zbytku na severovýchodním pobřeží (viz obrázek z Wikipedie níže). Zbytek je totiž už buď moc na severu, a/nebo moc hornatý na to, aby se tam dalo rozumně žít. Takže celá západní část, kam jsme směřovali my, je docela slušná divočina. Dálnice tu opravdu nečekejte.